Zábava je tady opravdu pro všechny. Podle mého názoru je prima, když všichni lidé by se nějak bavili, protože každý člověk si zaslouží nějakou tu zábavu. Podle mého názoru je prima, když lidé se také budou bavit. Zábava je pro každého člověka úplně jiná nebo stejná. Tady záleží už potom na tom, co člověka zajímá a nebo o co má zájem. Já sama, když jsem ještě vyrůstala s rodiči a neměla jsem žádné sourozence, tak jsem měla takovou zábavu, kterou vlastně pro mě připravili moji rodiče. Namalovali jsme hlavně obrázky, nakonec to potom také dopadlo tak, že ve dvanácti letech jsem chodila do kroužku kreslení. Byla to spíše taková lidová umělecká škola.

Hodně mě to bavilo, jenomže později, asi o dva roky později rodiče jednoduše přišli o práci, tedy vlastně jenom otec. Maminka zůstala v práci, ale otec jednoduše o práci přišel, takže mi potom na další roky nemohli platit vůbec můj koníček, moje malování. Byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná, protože malování mě opravdu hodně naplňovalo. Také jsem mamince, kolikrát vyčítala, že bohužel nemám žádného sourozence a věřte mi, že mít sourozence je opravdu prima.

Je to zábava. Tak jsem si řekla, že nejlepší je, když lidé vlastně mají něco, s čím si krátí dlouhou chvíli. V dnešní době je to hlavně mobilní telefon a nebo televize, jenomže já v té době jsem neměla vůbec nic. Naštěstí jsem měla ale různé interaktivní hračky a také třeba panenky, které mluvily, takže alespoň tohle mi pomohlo v mé samotě. Také mě mrzelo, že v okolí našeho domu vůbec nebyly žádné děti, a když už, tak byly třeba o pět let starší, než jsem já a nebo úplně malé, takže jsem vlastně kolem sebe neměla ani vrstevníky, se kterými bych si užívala zábavu a hraní. A jaké zábavě dáváte přednost vy? Někdo jste aktivní? Někdo zase lenoší nejraději u televize, a to nejlépe s pivem a s popcornem.